» Havelské posvícení

Posvícení se v Losiné slaví první neděli po svátku sv. Havla. V pondělí pak následuje tradiční Pěkná hodinka, kterou pořádají losinští dobrovolní hasiči v kulturním domě. Již od 10 hodin začne hrát muzika a všichni jsou zváni na taneční parket. Před kulturním domem jsou od soboty do pondělí posvícenské atrakce – kolotoče, houpačky a střelnice.

Podle legendy slavil první posvícení král Šalomoun, když světil svůj chrám v Jeruzalémě. Každý rok v ten samý den pak pořádal hostinu pro své přátele na počest vysvěcení chrámu. Jak již tato legenda naznačuje, posvícení bylo výroční slavností, které se slavilo v neděli před nebo po svátku světce, jemuž byl zasvěcen místní kostel. Posvícení bývalo jedním z nejoblíbenějších svátků prostého venkovského lidu, kterým zároveň oslavovali ukončení polních prací. Posvícení v Čechách a hody na Moravě se slavívaly na podzim, tedy v období, kdy již byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba na posvícení.

Za starých časů se posvícení slavilo téměř v každé farnosti v jinou dobu. Lidé chodili na posvícení konaná v okolních obcích nejen, aby navštívili své příbuzné a přátele nebo aby něco utržili prodejem různého zboží, ale také proto, že se jim díky této slavnosti naskýtala možnost dobrého jídla a zároveň odpočinku od práce. A tím, jak se lidé bavili, pracovní morálka trpěla. Císař František Josef II. chtěl nějakým způsobem sjednotit oslavy v celé zemi a proto roku 1787 vydal nařízení, kterým lidu nařídil slavit posvícení v jeden čas. Termín stanovil na neděli po svátku svatého Havla. Poslušní poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně. Od té doby slavili třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody nebo také havelské posvícení“ a mimo nich dál i svoje místní posvícení tzv. „naše posvícení“.